Tak jsme se dočkali z mrtvých stání další filmové legendy a to filmu Bony a Klid 2. Režisér Vít Olmer si pro nás připravil volné pokračování jednoho ze svých nejslavnějších filmů. Těžko říci co ho k tomu vedlo? Touha sáhnout si na stará kolena opět na vrchol nebo snad jenom pouhá hamižná touha po penězích? Ono je to vlastně jedno, nikdo nás nenutí chodit do kina a vzdávat tomuto prapodivnému snímku holt. Ano řekněme si narovinu, že Bony a klid nejsou moc dobrým filme. Jednička totiž stála hodně na atmosféře temné, špinavé a bolševiky zanedbané Prahy. A tato lákavá kulisa je už bohužel dávno pryč.
Olmer tedy chytře sáhl po problematice dneška. Ve dvojce Bony a klid už tak vlastně ani vůbec nejde o bony. Pro tentokrát bude příběh vyprávět o tunelování eurodotací. No a jak asi sami uznáte, tak to není úplně ono. Oprýskané a špinavé ulice totiž rázem měníme za luxusní restaurace a golfové kluby. Tam kde v první filmu byly gauneři s motýlkem v ruce jsou ve dvojce gentlemani v luxusně padnoucím obleku. Už to zkrátka není úplně to ono. A nezachrání to ani herci, kteří byly součástí původního filmu. Dokonce i nováček Jakub Prachař odvádí skvělou hereckou práci, bohužel jak se zdá, tak už je to málo platné.
U Bony a klid může Víta Olmera těšit, že se jeho film opět stal trhákem a jedním z nejnavštěvovanějších filmů. Z tohoto hlediska se tak určitě zaplatí. Co ale Olmera rozhodně těšit nemůže je to, že film je to opravdu bídný. Na to už se zkrátka po druhé koukat nedá. Do tak špatného scénáře se zkrátka neměl ani pouštět. Jenže když si scénář píše člověk sám, tak podobné věci asi ani vůbec nevidí.
